Zpráva z jubilejního 20. letního indiánského tábora Vzájemného soužití o.p.s.

Kdy? 4. – 11. Srpna 2018

Kde: táborová základna Bystřička

Kdo: 45 dětí a mládeže + dospělí

Vzájemné soužití o.p.s. již od roku 1998 pořádá pro potřebné děti letní zážitkové tábory, kterého se v roce 2018 zúčastnilo vybraných 45 romských i neromských sociálně slabých dětí a mládeže z vyloučených lokalit Ostravy. Původně jsme plánovali vzít 60 dětí, ale několik z nich nemohlo na poslední chvíli odjet a již nebyl časový prostor je nahradit (rodiče jim i přes veškerou naši asistenci nevyřídili potvrzení od pediatra či nebyli schopni doplatit ani menší doplatek za tábor, který jim po táboře mohla zpětně proplatit pojišťovna). Tyto děti a mládež mnohdy vyrůstají v nepodnětném prostředí bez pozitivních vzorů či nemají možnost navštěvovat kroužky a jiné zájmové aktivity, ze všech klientů a dětí, se kterými pracujeme, byly vybrány ty, které si to zasloužily (např. za dobrou školní docházku, výsledky a snahu ve škole, za celoroční docházení např. na doučování, za pravidelnou účast v kroužcích v centrech, dále např. za pomoc se zvelebováním center i okolí). Vybraným dětem a mládeži tedy tábor sloužil jako odměna a motivace. Mnoho těchto dětí i mládeže se v průběhu tábora sami zapojovali do příprav programových aktivit (např. chystání stezky odvahy), pomáhali s tříděním odpadu, se souhlasem zdravotníka v kuchyni (umývání nádobí,..), s úklidem apod. Podpořili jsme tuto jejich vlastní iniciativu a mnoho účastníků tak bylo zodpovědných za konkrétní úkoly i zdárný chod tábora.

Na děti i dospělé čekala pohádková táborová základna ukrytá v lese poblíž obce Malá Bystřice u přehrady Bystřička. Všechny děti byly ubytovány v 3-lůžkových chatičkách.

Děti byly rozděleny do 5 indiánských oddílů (Čejenové, Apači, Medvědi, Bizoni a Ponkové) a po celou dobu tábora spolu se svými oddílovými vedoucími zápolili v různých indiánsky laděných hrách a disciplínách.

První den po příjezdu a vybalení si oddíly odpoledne tvořily např. indiánský pokřik, volili si náčelníka, vyráběli kmenový štít, čelenky, připravili si indiánské desatero a pověst, jak vznikli, což bylo poté navečer u seznamovacího ohně prezentováno ostatním.

Druhý den po budíčku, rozcvičce, hygieně, snídani a úklidu si oddíly zavedly deníky, kde spolu zachycovaly důležité události, úkoly, nasbírané body apod. dále si vyráběli vlastní originální totem a vydali se na indiánskou slepou stezku. Odpoledne po obědě děti vyráběly indiánské kostýmy a navečer je čekal indiánský souboj v podobě vybíjené a fotbalu.

Třetí den po ranním kolečku a nástupu se šlo do lesa, děti vyráběly luky a šípy, měly za úkol zpěvem co nejlépe pobavit Bílou holubici. Přijeli nás navštívit rytíři ze skupiny historického šermu, děti si mohly pod dohledem dospělých dobové zbraně prohlédnout a se šermíři se vyfotit. Poté děti sbíraly a hledaly v lese ukryté kartičky indiánských znaků a následně společně v oddílech vyplňovaly indiánský test vědomostí (např. o přírodě, třídění odpadu atd.). Večer měly děti překvapení v podobě skutečného promítání jako v kině (samozřejmě pohádku s indiánskou tematikou).

Čtvrtý den nás po ranním kolečku přijeli navštívit policisté z Ostravy, přivezli dětem nejen oblíbené ukázky v podobě předvedení dovedností služebních ovčáků, ale také dětem zpřístupnili policejní auto, motorku, představili jim nástroje a pomůcky, které ke své práci potřebují, popovídali jim o své práci a zodpověděli spoustu zvídavých dotazů. Na fotky v policejním autě či motorce se stála řada J za odměnu dostali od kuchařek pozvání na pohoštění a dobré kafe. Po obědě a klidu si děti vyráběly lapače snů a večer byla slíbená diskotéka.

Pátý den byl věnován lovu bizonů, sportovním disciplínám (turnaji ve fotbale, vybíjené, přetahování lanem apod.) a výstavbě lesních domečků v lese s využitím přírodních materiálů. Vpodvečer jsme spolu se staršími dětmi chystali pro děti stezku odvahy v blízkém lese. Děti i strašidla ve zdraví přežily, zdravě se bály a moc si to užily (méně už návštěvníci vedlejší chaty:).

Šestý den jsme se s dětmi hned po snídani vydali na náročný, mnohakilometrový výlet se sladkou tečkou – koupáním v přehradě Bystřička. Přestože jsme se túry z důvodu velkého horka trochu obávali, děti s dostatkem vody, s kloboučky na hlavách a dobrou náladou vše zvládly na výbornou a do cíle dorazili o skoro 2h dříve! Zašli jsme si s dětmi na zasloužený oběd a poté hurá do vody. Okolo páté jsme se vydali zpět autobusem. Ten den nebylo nutno děti ani hnát do postelí, vzorně usnuly s úderem večerky J

Sedmý předposlední den měly děti indiánskou olympiádu s 10 soutěžními disciplínami a odpoledne nejdříve hledali slíbený indiánský poklad a po svačince se už začaly těšit na vyvrcholení celého tábora, už tradičně poslední večer pro děti kuchařky připravují hostinu, kde se všichni společně slavnostně sejdeme, shrneme tábor, pochválíme děti za to pozitivní, co se událo, společně si zatančíme nebo zazpíváme a rozdáme jim menší dárečky jako památku. Letos jsme děti chválili za ohleduplné chování k sobě i druhým, minimum hádek a sporů, za jejich iniciativu pomáhat a aktivně se zapojovat. Nakonec jsme dětem rozdali turistické batůžky. Tento den vpodvečer poprvé pršelo, velkou výhodou tábořiště byl zastřešený altánek s ohništěm, kde jsme také pořádali večerní schůzky dospělého táborového týmu.

Poslední osmý den jsme po snídani společně uklízeli základnu i veškeré prostory tábořiště, balili veškeré věci a dopoledne vyrazili autobusem plní zážitků zpět domů do Ostravy.

Po celý týden nás i děti provázela dobrá nálada, spousta energie i legrace, spousta publikovatelných i méně publikovatelných srandiček a výroků, což výstižně zachytil táborový deníček včetně názorných kreseb, který si pečlivě uschováme. Kanadské žertíky se držely v mezích normy (trenýrky na stožáru, polštář od marmelády, děti omotané izolepou kolem stromu jako chycení indiáni atd.), základna i chatky zůstaly stát na svém místě.

Na táboře jsme měli jedinečnou příležitost strávit s dětmi více času, zažít je v různých situacích a zjistit, jaký dar a nadání má které dítě, co koho baví, a jak ho můžeme posouvat dále. V rámci všech táborových aktivit jsme je motivovali k úctě k sobě i jiným, ke zdravé sebedůvěře a uvědomění si, že svou vlastní vůlí lze dosáhnout cíle. Děti si v rámci bohatého, pestrého táborového programu osvojovaly nové znalosti a dovednosti, nacházely nové kamarády a navazovaly přátelství (děti byly z různých lokalit, škol). Tábor jim umožnil smysluplné trávení času v rozmanitém kolektivu, v rámci oddílů i mezi nimi fungovala vzájemná komunikace i zdravý soutěživý duch, pravidelný režim (budíček/hygiena/snídaně/úklid chatek a tábořiště/dopolední program/oběd/odpolední klid a odpolední a večerní program/hygiena/večerka) podpořil zažití si určitého režimu a pravidel. Podvečerní zpěv a hra na kytaru i klávesy, stejně jako večerní diskotéky, umocňovaly výbornou náladu všech na táboře a stmelovala lidi.

V rámci podpory místních lidí a drobných podnikatelů jsme opět s ohledem na hospodárnost preferovali nákupy u místních dodavatelů (pekař, řezník,..).

Cílem tábora bylo také prostřednictvím inspirativních osobností motivovat děti a probouzet v nich chuť ke vzdělání i práci různého zaměření. V různých táborových funkcích s dětmi pracovali např. policisté, romská mládež studující různé střední školy, dospělí Romové s perspektivním zaměstnáním či vysokou školou. Sportovní a další hry cílily na posílení rozvoj přirozeného pohybu i zdraví, ducha fair-play, toleranci a týmovou spolupráci, vztahu k přírodě a pohybu, podporu spolupráce v různorodých skupinách. Cílem účasti PČR na táboře bylo nejen zvyšování povědomí o bezpečném chování, ale také přiblížit jim tuto práci a také její zaměstnance.

Na aktivity tábora nadále navazujeme v rámci našich celoročních činností s dětmi a mládeží, které při zvyšují jejich šance na lepší život - vedou je a inspirují k píli, rozvoji talentu a dovedností, týmové práci a vzájemnému respektu, učení se vyhrávat i prohrávat, učení se režimu a pravidel. Dosažené dílčí úspěchy posouvají děti i mládež dále, motivují je, zakusí si pocit úspěchu a ocenění, hrdosti na to, co dokázali. Stabilně podporujeme šikovnou mládež k získání perspektivní kvalifikace a uplatnění na školách, šíříme pozitivní vzory, inspiraci a vzdělanost.

Fotky včetně cedulky s donátory: https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.2032362236797312&type=3

FB centrum pro děti a mládež Liščina https://www.facebook.com/nzdmkc.liscina/photos_all

FB centrum pro děti a mládež Hrušov https://www.facebook.com/nzdmkc.hrusov

Předešlé tábory: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-ostrava/zpravy/236682-sdruzeni-vzajemne-souziti-opet-vzalo-chude-romske-deti-na-tabor/

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/414231100030702-udalosti-v-regionech/obsah/336154-tabor-pro-deti-z-vyloucenych-lokalit

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/312281381900805-udalosti-v-regionech-vikend/obsah/213178-tabor-pro-romske-deti

POHÁDKOVÝ VÝLET VE VÍTKOVĚ

Termín konání:       10. – 12.7.2018

Místo konání:         Autokemp Vítkov - Podhradí

Počet účastníků:    25, z toho 6 dospělých a 19 dětí

Sraz byl v 12,15 – 12,30 hod. v prostorách Týmu Hnízdo, od rodičů jsme dostali Potvrzení o bezinfekčnosti dětí, některým dětem jsme dali před cestou autobusem Kinedryl proti nevolnosti. Po příjezdu jsme účastníky seznámili s programem, celý výlet byl koncipován na téma „Z pohádky do pohádky“. Rodiny si z výtvarného materiálu udělaly označení chatek, pak jsme se vypravili na obhlídku lesa, zda neuvidíme hejkala a víly. Další den dopoledne sice pršelo, my jsme malovali kameny na bílo, abychom je připravili na ubrouskovou techniku a některé na zlato – táborová hra „Hledej zlato“. Také jsme se chystali na odpolední dobrodružství, což bylo vysvobození princezny ze spárů draka a nalezení pokladu. K tomuto účelu nám posloužila zřícenina hradu Vikštejna. Během 4km cesty na hrad musely děti splnit 10 úkolů. Děti pak vysvobodily princeznu a našly zakopaný poklad, což byla taška plná dobrot. Zpátky jsme přišli akorát na večeři, po večeři jsme si udělali táborák s opékáním buřtů. Další den ráno jsme zdobili kameny ubrousky. Pracovnice rozmístily v kempu zlatý poklad, děti se na povel rozprchly a hledaly zlato. Kdo ho našel, mohl si ho nechat. Na závěr dostalo každé dítě pohár za něco: největšího spáče, největšího smíška, nejbystřejší hlavu apod. Odjížděli jsme v 14,00 hod. Děti i rodiče byli spokojeni, moc se jim výlet líbil.

Zapsala: Alice Kasková

Naše organizace se letos již podruhé zapojí do Národní potravinové sbírky.